V tu dobu jsem neznal sám sebe, něco uvnitř mi říkalo, že se cítím jinak, než žiji. Ve vztahu jsem hrál roli muže. V lesbických vztazích to tak bývá, ale není to pravidlem. Jsou také páry maskulinních žen i feminních žen. To, jak česká média ukazují lesbické ženy je také dost zavádějící, ale nechci uhýbat od příběhu.
Po tom, co jsem se sebral, bylo nutné najít sám sebe, nové přátele, zájmy…a v té době se mi do ruky dostala kniha od amerického novináře Leslie Felnberga “Pohlavní štvanci“. Leslie se narodil jako žena a v knize popisuje svůj život, život queer menšiny v Americe v minulém století a svou cestu přeměny…a já jsem se v tom příběhu začal poznávat a s plno věcmi se ztotožňovat.
Po dočtení jsem měl nezkrotnou touhu začít dělat Drag King performance. Jde vlastně o tranvesti show, když se ženy převlékají za muže a naopak. Současně jsem si uvědomil, že jsem vlastně už delší dobu cross-dressař, což znamená, že se převlékám do pánského oblečení a vlastně jiné v šatníku ani nemám. Začal jsem hledat na You Tube generové performance a uchvátil mě Julius Kaiser se svou show Italian Gigolo. To bylo ono! To jsem byl i já! To byla moje nová cesta…ale ještě jsem neměl zdání, kam až povede.
Začal jsem hledat člověka, který by se mnou chtěl vystupovat, protože na “One man show“ nejsem dost velký exhibicionista, ale dlouho se mi to nedařilo. A jak jsem o tom všude nadšeně vykládal, až jsem dostal první nabídku k veřejnému vystoupení na lesbické párty. Tehdy jsem už věděl, že má kamarádka (dále jí budu nazývat partner, protože je ve stejném procesu jako já) z Českého Krumlova chce dělat to samé. Jenže nás dělila vzdálenost a také fakt, že má čtyři děti. Ale touha nás obou byla silná a tak jsme se dali dohromady a vystoupili. Je pravda, že první vystoupení se moc nepovedlo kvůli naší organizaci, ale pokračovali jsme, investovali čas, energii, peníze na oblečení a rekvizity a začalo se o nás vědět.
Okamžiky na jevišti, kdy jsem měl vousy nalepené z ostříhaných vlasů, stažená prsa (pořídili jsme si speciální stahovací vesty pro FtM – “Female to Male“ z Ameriky), Soft Pack ve slipech (umělý penis z měkčího materiálu, který transsexuálové dávají do spodního prádla, a který vypadá hodně realisticky), tak jsem se cítil svobodně. Byli to vteřiny, možná minuty, ale pro mě byly něčím speciální a posvátné, během nich jsem se setkával se sebou samým.
V té době jsem ale stále prohlašoval, že nejsem transsexuál a sobě tvrdil to samé. A právě můj partner mi hodně otevřel oči, protože byl vnitřně už dál než já…a já jsem žít v nalhávání také dlouho nevydržel. Ta černá krabička ve mně byla a její poselství bylo víc a víc naléhavější. Hodně mě to popuzovalo a dlouho jsem to odkládal, protože mi to přišlo nefér. Měl jsem pocit, že v životě jsem si prošel dost věcmi, které bylo nutné zpracovat, přijmout a smířit se s nimi. Ale jeden den jsem v sobě stejně víko otevřel…a začal se v tom hrabat…a dost věcí mi začalo docházet…